sebevražda

Centrum primární prevence Renarkon Vás zve na webinář věnovaný tématu Sebevražda - faktory a prevence.

Datum: 7. 9. 2021

Čas: 17.00 – 18.30

Cena: 100 Kč

Lektoři: PhDr. Tomáš Waloszek, MBA , Bc Klára Badurová

Registrace: zašlete e-mail na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Po zaslání registračního e-mailu Vám bude zaslán e-mail spolu s detaily platby. Po jejím obdržení Vám zašleme link pro zúčastnění na webináři.

Děkujeme za Váš zájem a těšíme se na online setkání.

Tým CPP

 
 
Beseda k metodice prevence závislostí
Dne 17. 3. 2021 proběhla na Střední škole Jablunkov online beseda vedená instruktory neziskové organizace RENARKON o.p.s. Ostrava. Lektory byli Bc. Klára Badurová a Bc. Lukáš Bílý. Beseda byla primárně zaměřena na prevenci rizikového chování při drogových a nelátkových závislostech, dle metodického plánu prevence.
Besedy v online prostředí se zúčastnili žáci prvních ročníků (1.BC a 1.SI), kterým lektoři zprostředkovali výklad základních pojmů primární prevence a přiblížili jim práci v kontaktním a poradenském centru. Popsali také službu terapeutické komunity Renarkon o.p.s , která pomáhá klientům, kteří se rozhodnou skoncovat se závislostí (alkoholovou i nealkoholovou) nebo s patologickým “gamblerstvím”. Žákům přiblížili problematiku práce se závislými. Beseda byla rozdělena do více bloků, ve kterých žáci měli možnost reagovat na danou problematiku, vyjádřit svůj názor nebo klást lektorům zvídavé otázky. Žáci se zajímali především o to, v jakých podmínkách fungují klienti v terapeutické komunitě nebo jakým stylem života žijí závislé osoby mimo dosah působnosti organizace. Na závěr lektoři poskytli žákům kontaktní údaje poradenského centra ve Frýdku-Místku, na které by se při případných problémech mohli obrátit.
Z pohledu školního metodika prevence (Ing. Ján Zákopčan, PhD.) byla beseda vedena zkušenými lektory, kteří jsou zpravidla v prvním kontaktu s osobami, jež se staly uživateli návykových látek nebo propadly jiné závislosti. Přestože beseda probíhala v online prostředí, lektoři prezentovali danou problematiku velmi reálně a dokázali tak navodit atmosféru, jako by žáci byli v dané situaci přímými pozorovateli na místě události. Při kladení otázek byli žáci bez ostychu a o problematiku jevili aktivní zájem.
Věříme, že pandemická situace brzy dovolí, abychom tuto akci mohli zorganizovat přímo na půdě naší školy. Děkujeme tímto lektorům a organizaci RENARKON o.p.s. Ostrava.

 

Zajímavé čtení

Bulletin Kolibřík - CPP doporučuje. Na stránkách 19 - 23 najdete článek z naší produkce.

 


OCELOVÉ MĚSTO 1

Technostres

            Syndrom, který byl uznán jako další nemoc z povolání. Nejde o syndrom vyhoření, ale o neschopnost adaptovat se na sociální a technologický tlak. Člověk dnes bez nejrůznějších přístrojů nedokáže pracovat ani žít. Usnadňují život, ale také ho někdy dokážou pořádně zkomplikovat. Pro mnohé se technika stává zdrojem nočních můr.

            Termín technostres použil poprvé v roce 1984 americký psychoterapeut Craig Brod. Dnes je technostres běžně uznávaným problémem, kterým trpí obrovské množství lidí. Jde o patologický stav spojený s neschopností adaptace na přístroje používané v pracovním prostředí. Podle názoru psychologů tento stres může mít za čas dokonce vážnější důsledky než AIDS a rakovina. Prvním symptomem technostresu je úzkost. Projevuje se záchvaty hněvu, bolestmi hlavy, nočními můrami nebo trvalým odporem přijímat instrukce o chodu technických přístrojů nezbytných k práci.

            Podle výzkumů lidem nejvíc vadí pomalost softwaru, zamrznutí systému, ztráta dat, chyby v programování, spamy, dotěrné internetové reklamy a problémy s novými programy a příslušenstvím. Člověka se zmocňuje pocit bezmocnosti a frustrace. Internet je ze způsobů mezilidské komunikace nejvíce náchylný k agresivitě. Vytáčí uživatele třeba pomalým stahováním dat, situacemi, kdy se internetová stránka zablokuje a komunikace se přeruší až po chybné odkazy či informace.

            Odborníci používají k léčbě tohoto novodobého syndromu různé strategie. Jedna z nich vede k prostému zlepšení vztahu k přístrojům zaujmutím správné polohy, například správným držením těla při práci s počítačem a omezení doby práce s přístroji. Jiná strategie se zaměřuje na trénování asertivity pacienta vyvracením jeho představ o tom, že není schopen přístroj používat. Žádné zaručené postupy ale neexistují. Pro tento syndrom jednadvacátého století se zatím stále hledají účinná řešení.

                                                                       (Zdroj časopis 100+1 4/2010)

            Dnes v podstatě všechny obory lidské činnosti vyžadují využívání nejrůznějších přístrojů, přinejmenším počítačů. Starší lidé, kteří se s počítači během své předchozí pracovní kariéry nesetkali, mají nezřídka kdy strach ze zacházení s těmito přístroji, zdráhají se těmto zručnostem učit a tím snižují svou pozici na trhu práce. Naštěstí již povinná školní docházka na základních školách dává žákům možnost seznámit se se základy práce na počítači. To zvyšuje jejích orientaci v počítačovém prostředí moderní doby, ale také náchylnost k využívání počítačů jako zdroje zábavy. Běžnou praxí dneška se již stalo, že vlastní děti učí své rodiče zacházení s počítači a tím jim pomáhají odbourávání tohoto technostresu. Proto děti učte své rodiče zacházet s počítači a rodiče, vy se nestyďte své ratolesti o pomoc a radu požádat.

                                                                                              Lukáš Bílý

Podkategorie

Free Joomla! templates by Engine Templates